První nově zveřejněnou básní je trampské erotické pásmo Večerem pozdního léta na Brdech.
I.
Kadeře barvy kakaových bobů
pohladil šumivý vítr pozdního léta
a v jejích heřmánkových očích
se jiskřil obzor oranžových plejád stromů
tvořících hranici za níž neodvratně
padalo pomerančové slunce
II.
Tíže jejích myšlenkových procesů
se vtiskla do paměti jeho klínu
tajemně osamoceného
v kmitnutí mušího křídla
to když jako pozdě vylíhnuté ptáče
vylétla z hnízda
- zapomenuta a bolestivě hladová
III.
Do klátivého burácení smrků
voněl mastně lepkavý karbol z pražců
určujících nepřirozenost kroků
bolestivě unavující jeho nohy
cestou od omšelé budky
sedící jako kýčovitá brána
sloužící zeleným panákům a panenkám
k pronikání do přirozeného šerostínu
proměňující se v černou blátivou hlínu prvopočátku bytí
svedení vůní borových šišek
cudně rozevřených zneuctěných vysypáním
jako Freudovo vidění jediného záměru
prostého splynutí se ztopořeným dřevem jehličnatých sloupů
jejichž společnost i existence
vepsala jen tomuto večeru
jeho rituální význam
IV.
Dávno odezněl poslední tón
vzrušením chvějících se napnutých strun
jež přehlušil jen zdánlivě nenahmatatelný tichý sten
toužebného očekávání jejích jahodových rtů
popíchaných vousatou tváří
v laskavém polibku
vytrhnutý z deliria vzpomínek
nejistého pábitele
svůdce spíš jen ve vlastní fantazii
zaskočeného bělostnou hebkostí
odhaleného ramene
výchozího bodu pro pád zraku
do nižších sfér mihotavého šera
zrovna když odhalil pravdu
o právě odhozeném tričku
že v lechtivém souboji s umělohmotnými cvočky
ještě nad nahotou nevyhrál
V.
Od chladivé matky země
oddělená kusem bublinkaté umělohmotnosti
rozehřívaná právě vhozeným polenem
do mlsně se olizujících jazýčků
ryšavého plamene
jehož jakýsi lidský ekvivalent
neuhasitelně prostupoval konečky jejích prstů
spoutaných pevnými vlasci
a tisknoucích tak jeho vůli
ohýbat ji v záplavách rozkoše
netušíc pozornosti vyrušeného kolouška
unikajícího do noci
v úleku nad jejím bouřlivým dechem
vycházejícím z útrob jejího lůna
dráždivě neukojeného kmitáním svalu
jemuž dopřává ochutnat své vzrušení
neboť on si s ní teprve začíná hrát
a lesem místo trampských písní
zní její mocné "áách"
VI.
Jako v laciném hororu
bloudivá světélka svatojánských mušek
nad blaty bublajícího potoka
z ní dělají tajemnou vílu
schoulenou pod jeho křídly mužných paží
hladící ji po bouličkách osy jejích zad
Ten kontakt ho studí
když kroužkem z palce a ukazováku
jako by se bála projevit
a pevně jej stisknout celou dlaní
krouží kolem jeho měkké tuhosti
pozorujíc jak na výstupku jeho břicha
vymodeloval se náhle každý sval
políbený a nasátý
tuhou špičkou jazyka podepsaný
jejím vášnivým jménem
až na vláčný bok
vylekaná sovím houknutím
náhle stiskne nymfa pěst
aby on se mohl vznést
VII.
Chlupaté desky cancáků z minulého století
na svých zaprášených stránkách
nesly výpověď péřovým spacákům
umělá vlákna a flísové dečky
dnes prohřívají nahé propletence unavených těl
jejichž počínání zvědavě přihlížel
ten tichý stříbrný šmírak měsíc
nepoví nic ani vzdáleným hvězdám
pozorující rádoby pohoršeně
skrze kukátko houpavé napínání
indiánského luku ženské postavy
Její jezdecké ambice
vzrůstají nad rámec laciných sešitových westernů
kde kůň stejně dlouho nevydrží
ale ona je s ním pevně spojená
vklíněná hlubokou vazbou
záhy vyplněná po okraj
skloněná s věčným úsměvem ve tvářích
nyní zachyceným v křečích
do jeho hřívy padající z něj
aby tichem zaznělo štípnutí její dlaně
rudě obtisknuté jako rodové znaménko
velikosti dolarové mince
bolestivá to odměna za dnešní noc
odhalila skryté proudy
v peřejích jejího podvědomí
kde se objevila děsivá otázka
zda-li ty těžké a dlouhé kilometry odloučení
nebudou od zítřka
vlastně jen nekonečná muka
ukrývající lačný a neukojitelný chtíč
Teplo jeho dlaně už nikdy nemůže hřát stejně jako dřív!
Sdílet Sdilet
