.: LVP :.

Páteční déšť nás zahnal pod střechu a postupně nás tahle zkouška děsila. Všici bohové chtěli, abychom tvořili a nezkoušeli. Jinak to nevidím. Chtěl jsem na začátku zkoušky přehrát středeční vzpomínky, ale nejprve vynechal akordeón. Asi se uvolnila klapka. Jéňa od půli Přání tvých návratů hrál už jen jediný tón, který sice povětšinou nezvykle ladil, ale vzhledem k tomu, že se nepřestal ozývat ani při zmáčknutí jiné klávesy, znemožnil užití tohoto nástroje v dalších písních. Pak jsem asi moc řezal do strun, páč mi škublo géčko o rozechvělé prsty. Půjčil jsem si na dohrání Jéňovu kytaru, zatímco on mi natahoval na můj nástroj svou strunu. Nasadil jsem kapodastr a ozvala se neurčitá změť tónů a chrastění. Struny drnčely o pražce. Tak jsem počkal.

Jenže mě se asi uvolnili kolíky na strojku kytary, neboť po naladěními struny chrastily též, ale takovým tím bručení, které utichne, když chytnete kolík do pazourů. Jediný, kdo toho večera vyšel bez nástrojové újmy, byla Kačka, která o žádnou ze svých fléten nepřišla.

Zavelel jsem tedy, že budeme zkoušet nové aranže a jen tak do Dívčí války začal na hubu tudlat melodii. A Jéňa se chopil příležitosti a začal ji chytat do not. Kačka si je rychle psala a pískala na flétnu. A já po chvíli s pusou do kořán slyšel své první flétnové sólo.

Ačkoliv páteční zkouška natropila na našich nástrojích řadu neplech, nakonec ukázala důležitější... že jako trio dokážeme být tým. A to mi upřímně udělalo radost.

Fotografický materiál ze zkoušky je na mém profilu na facebooku. Všechny fotky jsou také na těchto stránkách v nové galerii.