Uběhl rok a půl od mého posledního celovečerního autorského koncertu sem tam přerušený malým písničkářským blokem a já cítím, že je čas zkusit svým přátelům nabídnout vše z nových písní. Vždy jsem cítil, že písničkářství je pro mne jako způsob projevu spíš znouzectnost a trochu donucení, a proto jsem se rozhodl požádat své přátele Jana Procházku a Kačku Kocfeldovou a zkusit tyto nové písně lehce zaranžovat. A těm starším vtisknout punc jednoduchosti. Koncert proběhne v knihovně Na Veselí 5 v Praze od 19:30 a to ve čtvrtek 11.6.2009.
Tímto článkem jsem chtěl zejména popsat průběh zkoušek, neboť počínaje dneškem, ke koncertu zbývá již jen 27 nocí.
Zkouška s Jéňou v hostivařském lesoparku započala již v momentě, kdy sluníčko lehce nad obzorem mávalo všem čecháčkům na dobrou noc. Na nejrušnější křižovatce parku v altánu jsme si rozbalili ta svá fidlátka a šlo se na věc. Rozvinul jsem před sebe vějíř potištěných A4 a pokusil se sladit těch svých šest čerstvě natažených neposedných strun. Pak to šlo jako po másle: Irskem vonící Přání tvých návratů, buchtíkovské (autoři jsou Martin a Kamil Buchtíci) téma o umělcově úmrtí z nudy Liliana, abychom oba přišli na to, že mé prsty dokonale zapomněly všechny drobné vyhrávky.
Několik marných pokusů jsme zakončili o poznání optimističtějšími novými aranži milostné pohanské lyriky Podvečer v zahradách a shodli se na tónině pro Rituál. Jistě potěší, že se objevila i vize pro aranže Dívčí války. Čím více přibývalo tmy kolem nás, tím více jí prosakovalo i do mé paměti. Tak jsme to zabalili a dohodli se na další přípravné zkoušce. Zatím s Jéňou dáme do kupy základy a pak těsně před koncertem s Kačkou vše nacvičíme a doladíme.
Sdílet Sdilet
