Jaksi intuitivně mne kniha vábila od prvního dne, kdy se objevila na našem pultě. Takové vnitřní toužebné literární pnutí se mi tak často nestává. Spíše musím přemýšlet a zaměřovat chuť i náladu a kolikrát jezdím prsty po obálkách vystavených knih, než některou z nich zvednu a obrátím anotací vzhůru.
Co se ztratilo v první třetině útloučké brožované knížečky nabízí pohled desetiletého děvčátka na život. Kate se touží stát detektivem. Společně se svým plyšovým opičím parťákem prochází čerstvě otevřeným obchodním komplexem Zelené Doubí. V kontrastu se zbytkem románu právě na této části můžeme spatřit děti, jejichž vize vlastního života jsou spontánní a nezatížené konvencemi a starostmi o vlastní přežití. Kate, lovící potenciální zločince na sídlišti i v obchodním centru, jednoho dne svou černou ovci nalézá. V tomto bodě je nutné otočit list o dvacet let do budoucnosti....
Zbytek knihy nabízí převážně pohled manažerky Lisi, utopené v milostném vztahu bez fantazie, porozumění i lásky, a poněkud bezcílného lenošivého strážníka Kurta, který se nedokázal vzpamatovat ze smrti své bývalé milenky. Autorka tu vykresluje život v zákulisí naleštěných podlah a vyumělkovaných vitrín obchodního centra. Osudy prodavačů, uklízečů i skladníků. Jejich pohnutky, prázdné bezmyšlenkovité jednání v předepsaných schématech, která je mění v cynické bestie vidící v zákaznících pouhý otravný hmyz. Samotný děj je odstaven na druhou kolej a zaházen právě těmito emocemi. Tím se z knihy stává dvousetstránková studie vnitřních pochodů. Hlavní hrdinové se dokola ptají, jací ve skutečnosti jsou a jací vlastně byli? Sami sebe nachází ve svém dětství a tím se probírá k životu odkaz malé Kate.
Uběhlo přesně dvacet let od jejího zmizení. Nastupuje tajemno, když Kurt během své noční směny na monitoru spatří holčičku s opičákem. Okamžitě po ní začíná pátrat, neboť zjevení nejprve považuje za skutečnou dívku. Ve stejné době nachází Lisa v obslužných chodbách malého plyšového opičáka, aby vzápětí potkala Kurta. Dívenka z monitoru se tak stává spojovacím tématem mezi oběma lidmi.
Ačkoliv při čtení budete mít pocit, že se děj hýbe příliš pomalu a zabředává v psychologii postav a jejich problémech, jsou právě tato témata stěžejní myšlenkou knihy. Fantaskní, až bych řekl detektivní příběh o ztracené Kate, je tu spíš jen kostra, na kterou je upnuta svalovina lyriky a úvah. A přesto autorce závěr dějové linie neutekl. Dokázala využít potenciál všech postav, aby děj završila řadou rychlých napínavých mikropovídek s překvapivým vyústěním. Tím se kniha sice bez velké reklamy nezařadí po boku nejprodávanějších, přesto zůstává velmi slušným čtivem, o jehož filmové zpracování by se měl postarat režisér John Crowley, a já se obávám, že nás v kinech čeká spíš žánrový temný bompárek k vychutnání, než-li výpravný velkofilm. Těším se, snad i s vámi.
Překlad: Richard Podaný; vydalo nakladatelství Zlín 2008
Sdílet Sdilet




