 | Píseň rekapitulující celou pověst. Při jejím skládání jsem čerpal inspiraci v řadě zdrojů. V Kosmově kronice, v Kronice tak řečeného Dalimila, nebo v Jiráskovi. |
Lukáš Pokorný/Lukáš Pokorný
kapo 3
1.
Stromy tu ční jak zlověstné kříže
pod nimiž spí leckterý kníže
však bylo to v dobách kdy jediný Bůh
se Slovany ještě netáhl stejný pluh
2.
A ženy v rukou místo jehel a příze
svírají kopí a broušené meče
A muži posměšně šklebí tváře
nevěří slovům jež Vlasta proti nim káže
Ref.1:
Sláva muži jež nad ženou vládne
musíme spoutat to plémě zrádné
3.
S družinou svou i chrabrý Ctirad
domovský hrad zas spatřil by rád
však hluboko v lesích kdosi tam vzlyká
a černý havran na Morenu krákáním volá
4.
Dívka tak krásná že jen pohledem svádí
lýkovým provazem spoutaná v mlází
a nyní svobodná z vůle muže
zradí jej Šárka neb z přísahy své tak činit může
Ref.2:
Sláva ženě jež muži vaz zláme
hvozd prokletý místo zrádné
5.
Nad řekou vyrostly dva pevné hrady
mužský Chrastan a dívčí Děvín
Tam Ctirada nechali lámati kolem
ukrutně zní smích válečnic prošlých bojem
6.
A mužská srdce ovládly běsy
nejsou již bezpečné děvínské lesy
a jejich zbraně svolává pomsta
padnout za svou čest je vlastně pocta
Ref.3:
Sláva ženám jež o skály se tříští
padla i Vlasta však meče dál se kříží
sláva mužům jež svědomí netíží
je vinen jen ten
kdo krvavým bojem
druhého soudí
sólo
7.
Tichým smírem občas věci se řeší
dál z vlády mužů země se těší
a ženy potají tkají v ní sítě
ta zbytečná válka trvá jen zbraně jsou jiné
Sdílet Sdilet
